Izrael na otočku I

prodlouzeny vikend v izraeli

Izrael je jen kousek, z Prahy asi 2 500 Kč daleko a tak jsem před dávnými lety v lednu 2007 přivítal na návštěvě u mě v Tel Avivu (to když jsem tam studoval) mé dva kamarády, abychom spolu podnikli čtyřdenní nezapomenutelný výlet po Izraeli. Že to je krátká doba? Je, ale můžete si užít fakt hodně a procestovat kus světa, nebo alespoň Svaté země. Tedy, voilá..

A abyste věděli na co se těšit, tady je náš finální itinerář:

    Je pátek ráno a někdo mě budí. Sakra no jo, Honza s Lúďou jsou tady, letadlo zpoždění nemělo, na sedmičku tu jsou jak na koni. Hrabu se z postele v mém bytečku v Jaffa (zaplivaná díra v přízemí tu stojí tolik, co byt na Vinohradech s terasou a výhledem na Hrad),

    Akce, která by vás mohla zajímat

    Expedice Island a Faerské Ostrovy 2020

    Moje nejlepší zaplivaná díra, Tel-Aviv Jaffo, Izrael
    Moje nejlepší zaplivaná díra, Tel-Aviv Jaffo, Izraelfoto: Ruben Lang

    dáváme snídani a probíráme, jak co nejaktivnějc strávit následující dny. Plán je následovný a vyjde dopuntíku:

    Den první: Hebron a Jeruzalém

    Vyrážíme z mého bytu směr autobusové nádraží a sedáme do autobusu do Jeruzaléma. Asi hodinová cesta probíhá jak má a je to ten den to poslední, co vypadá jako normální svět jak ho zná Středoevropan.

    V Jeruzalémě přestupujem do jiného autobusu, ale do naší destinace vám tu nikde lístek neprodají, žádný autobus tam totiž odtud nejezdí. Hebron je za Západním břehu a pod Palestinskou samosprávou, tedy u nepřátel. Je třeba dojet nejdříve do osady Kyriat Arba a odtamtud stopem do Hebronu.

    eurovylet izrael hebron
    Interiér autobusu Jeruzalém – Kiriat Arbafoto: Ruben Lang

    Berem tedy místa v buse a cítíme se bezpečně. Aby ne, krom normálních skel ještě jedny další neprůstřelný a nějaká ta machine gun se v buse taky najde (jsme jedinní neuniformovaní). Frčíme další půlhoďku a vystupujem v osadě Kyriat Arba. Jenže není osada jako osada, rozhodně si jí nepleťte s osadou ze zahradních domků. Osady jsou židovské vísky na místech, která dle rozdělení území v sedmaštyrycátym případla na Arabský stát. Ten ale ještě nevznikl a tak je to tu trochu bezprizorní území.

     

     

    Osada má svá pravidla, je obehnaná ostnatým drátem, vjezd je přes závoru a mimo osadu se nechodí na procházky. Když už si chcete jako osadník vyrazit, tak jen ve skupině a ozbrojeni.

    levne letenky izrael
    Za plotem osady – asi trochu jiná osada, než znátefoto: Ruben Lang

    Ve skupině jsme, ale naší nejmocnější zbraň – prak jsme si zapomněli v dětství, takže než abysme šli do Hebronu pěšky, raději jdeme stopovat. Tak se toiž odtud do Hebronu jezdí.

    Na stopu nejsme sami a je jasný, že tomu před náma daj přednost. Tak si radši jdeme dát něco k jídlu do místního rychlého občerstvení, což je tu něco jako nám známý kebab house, jen s tím rozdílem, že tady se to fakt dá jíst a zelenina není z předloňska.

     

    stopovani izrael
    Ortodoxní Žid čekající na stop v Kiriat Arbafoto: Ruben Lang

    Když si dáte mňamku a k tomu něco k pití, sem tam si chcete dojít na záchod. Zřejmě je to tu bohatej kraj, protože si tu evidentně pořídili na kulisu z kasovního trháku Trainspotting.

     

    trainspotting hajzly
    Inreríér toalet v Kiriat Arbafoto: Ruben Lang

    Když se po asi čtvrthodině vrátíme na stopovací stanoviště, náš stopovací konkurent je fuč. Minutu na to přijíždí první auto a – světe div se – brzdí, zastavuje, nastupujeme a jedeme směr Hebron. A po necelých deseti minutách jsme tam.

    stopovani v izraeli
    Na cestě mezi Kiriat Arba a Hebronemfoto: Ruben Lang

    Hebron, město ve kterém žije 250 000 Arabů a 500 Židů už jen vzhledem k tomuto faktu nemůže, nemůže a nemůže být normálním městem. Je druhým nejsvatějším městem židovství a díky hrobu Patriarchů (na fotce) je svatým místem i pro muslimy. Je tu prostě frmol, však čtěte dále.

    izrael palestina hebron
    Hrobka patriarchů, Hebronfoto: Ruben Lang

    Netrvá dlouho a seznamujem se s dvěma maníkama, kteří jsou evidentně zdejší a ti nás provádí městem a seznamujou nás s jeho historií, převážně tedy tou novodobou.

    ultraortodoxni zide izrael hebron
    Naši dva průvodcifoto: Ruben Lang

    Na každém rohu někdo zemřel násilnou smrtí – na obou “stranách barikády”. Tu je pomník, tu nápis, tu kočárek s plameny.

    horici ker hebron izrael
    Jeden z mnoha pomníků obětem terorufoto: Ruben Lang

     

    checkpoint hebron
    Rozhovor na checkpointufoto: Ruben Lang

    Normální město tu nepřípomíná vůbec nic. Co chvíli jsme u nějakého checkpointu a naši průvodci se dávaj do řeči s vojáky, co tu slouží, kuky, kterým je něco málo přes osmnáct.

    Normální město tu nepřipomíná dokonce ani rekonstrukce infrastruktury. Je to tu prostě blázkovýchodní se vším všudy. Vypadá to, jakoby se lidi rozhodli, že zrovna dnešní nudu zaženou tak, že vyastfaltujou silnici. A jestli si říkáte, že astfaltují jen jednu půlku silnice, tak to si říkáte správně. Půlka silnice je totiž hranice, vlevo část arabská, vpravo židovská.

    pokladani astfaltu hebron palestina
    Tak trochu jiná ulice – Hebron, Západní Břeh, Izraelfoto: Ruben Lang

    Tahle křehká rovnováha tady však funguje až překvapivě, žádné pokřikování, provokování, nic takovýho. Prostě status quo. Ale jen do doby, než přijde na jedné či druhé straně šílenec a začne se chovat jako Breivik co si pustil naplno do suchátek Clinta Mansella a jeho Lux aeterna.

    palestinsky remeslnik
    Úprava asfaltové ulicefoto: Ruben Lang

    Hebron je zajímavej, ale když se to vezme kolem a kolem, nic moc k vidění tu není. Plánujeme tedy návrat do Jeruzaléma a jsme rádi, že naši průvodci mají do Jeruzaléma namířeno též. Ocitáme se najednou mezi spoustou jejich přátel, zase před hrobem Patriarchů, počítáme lidi, auta a vypadá to že se vejdem. Evidentě ale nejsme takový kámoši jak myslíme, tu najednou totiž naskákaj do aut a odjedou..bez nás 🙂 c´est la vie..

    oslava v hebronu
    Veselící se ortodoxní Židéfoto: Ruben Lang

    No tak alespoň máme čas si ještě zdokumentovat Hebron, tak se mrkněte, jak to tam vypadá.

     

    izraelska armada
    Vojenský transportfoto: Ruben Lang
    ortodoxni zide izrael hebron
    rtodoxní Židé mířící k hrobce patriarchůfoto: Ruben Lang
    namesti hebron
    ulice v Hebronufoto: Ruben Lang
    izrael zatarasy hebron
    Tak tato ulice vypadá neprůjezdněfoto: Ruben Lang
    garaze hebron izrael
    straze hebron izrael Hebronfoto: Ruben Lang

    Jako fakt rád bych sem dal nějakou fotku štastných a usmívajících se dětí, jenže to bych jí musel stáhnout z fotobanky a nejspíš by to stejně byla fotomontáž. Je to tu exotický, ale nejvyšší čas vypadnout směr Jeruzalém a jak jinak odtud než stopem. Máme ovšem kliku, zastavuje nám ten samej maník co nás bral i sem. Zázraky se dějí a ve svaté zemi obzvláště.

    V Jeruzalémě chceme navštívit hlavně staré město a ty nej památky, pádíme tedy uličkama arabský části lemovanýma nejneuvěřitelnějšíma cetkama, které jsou zároveň lapkama na turisty přímo k Chrámu Božiho hrobu (křesťanská část). Jo, prosimvás, kdybyste si tam chtěli někdy něco koupit, tak nikdy, a opakuji nikdy neplaťte cenu, kterou vám řeknou jako první. Cena za kterou jsou ochotni prodat je třetina až desetina!!

    trh jeruzalem
    arabský trh v jeruzaléměfoto: Ruben Lang

     

    A už jsme u něj. Jedno z nejsvětějších míst křesťanství. (Vlastně tady ve Starém Jeruzalémě musíte mít fakt smůlu abyste nezakopli o nějaký svatý kámen.)  Místo kde byl pochován Ježíš Kristus někdy na jaře roku 33, Jenže jak praví legenda, moc dlouho se tady neohřál, teda spíš tady ani nestačil pořádně vychladnout, prý jen tři dny – teda fuj, já jsem ale morbidní voškliva. Zajímavý je, jak mají celý chrám rozdělený na sektory různé konkurenční církve, kterých je tu šest. A to jistě uznáte, že je to až příliš mnoho kohoutů na jednom smetišti. A když se jich šest pere, sedmý se směje, kdo byste si tipli, že má klíče hod vstupního portálu? Ano správně, nikdo z nich, od 12 století má v držení tyto klíče jedna muslimská rodina.

    chram boziho hrobu jeruzalem
    vstup do Chrámu B-žího hrobufoto: Ruben Lang

    Ale je to tu velkolepý! Však se podívejte sami.

    chram boziho hrobu v jeruzaleme
    interiér Chrámu B-žího hrobufoto: Ruben Lang
    chram boziho hrobu v izraeli jeruzaleme
    interiér Chrámu B-žího hrobufoto: Ruben Lang
    chram boziho hrobu v jeruzaleme
    interiér Chrámu B-žího hrobufoto: Ruben Lang

    Asi se nestihnem seznámit se všemi představiteli všech církví, musíme se s chrámem rozloučit a pádíme směr další svatá místa v pořadí. A venku se nám řádně setmělo, ono se ani není čemu divit. Čím blíže k rovníku, tím rychlejší přechod mezi dnem a nocí.

    Naší další Jeruzalémskou destinací je místo, odkud je skvělý pohled na několik z nich. Kupole vpravo je mešita Al Aksa. Určitě jste alespoň pětkrát v životě slyšeli o atentátu ke kterému se přihlásili členové brigády mučedníků od Al Aksa – tak teď už víte odkud jsou.

    al aksa skalni dom zed narku
    Mešita Al-Aqsa, Skalní dóm a Zeď Nářkůfoto: Ruben Lang

    Ta kupole vlevo je Skalní dóm. Jestli vám přijde že má zlatou barvu tak to vás nešálí zrak, je fakt ze zlata. Taky se na ní skládali muslimové z celého světa asi jako my Češi na Národní divadlo, jen o pár století (asi tak 12) dříve. No a nakonec ta bílá hodně nasvícená zeď vlevo je Zeď nářků.

    My však nejsme smutní, jen unavení a abychom se dostali dom do Tel Avivu, pádíme ke stanovišti monit šerut, což jsou takové zdejší minibustaxíky – minibusy pro 10 lidí, který maj pevnou cenu a rozjedou se právě v okamžiku kdy se naplňej. Dobrej systém. A nepleťte si šerut a širut. Protože zatímco šerut už víte co je, širutim jsou záchody.

    konsky handliri v tel avivu
    Kolorit v Jaffa, Tel-Aviv, Izraelfoto: Ruben Lang

    Za třičtvrtěhoďku a 20 šekelů jsme v Tel Avivu na nádraží a dom do Jaffa to máme ještě daleko. Na bus se nám nechce čekat a pak se s ním trmácet a tak bereme taxíka. Jsme okradení jako sprostý turisti a za cestu která by normálně stála 25 šekelů platíme asi 40 (cca. 200 Kč). Nutno však říct, že tady jsou taxíky tak levný, že i když vás natáhnou, tak platíte na kilák míň, než v Praze bez turbíčka. Dorážíme dom mrtví asi jako jste vy teď ze čtení a těšíme se na další, trošku odpočinkovější den.

    Autor: Ruben Lang

    V pěti letech jsem se při letu z Prahy do Bukurešti zamiloval do létání a cestování. Od té doby jsem se neodmiloval.

    5 komentářů na „Izrael na otočku I“

    Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *