Topdestinace

Tento článek je věnován všem, kteří plánují cestu na Island a chtějí si ji opravdu naplno užít. Na rozdíl od prostředí na které jste zvyklí – tedy civilizace, kde občas je pole, Island je ryzí příroda, skrz kterou jen občas vede silnice.

Aneb na co nezapomenout, na co se připravit a co na Islandu určitě vidět (a co přeskočit).

Island je jednou z nejpopulárnějších destinací dneška a každým rokem láká více turistů a cestovatelů než rok předtím, celosvětově se jedná o více než 2 000 000 turistů ročně, z Čech to pak je více než 30 000 návštěvníků. Mnoho lidí však neví, co přesně od Islandu čekat. Island je opravdu obrovský (téměř jako bývalé Československo) s relativně malou populací (asi jako Ostrava). Je velmi členitý a mnoho cest je jen velmi obtížně sjízdných. Jen pro ilustraci, ani hlavní silnice č. 1 okolo Islandu tzv. Ring Road není doposud kompletně vyasfaltovaná a asi 50 kilometrů na východě stále tvoří štěrková cesta. I když pravda, že z D1 jsou čeští řidiči zvyklí. No, zanechme sakasmu..

a pojďme na to!

Proč na Island jet?

Pokud tento článek čtete, asi už to sami víte. Ale možná jste sem zabloudili náhodou, pak se nechte ispirovat. Na Island se jezdí především za přírodou, která je na relativně malém území neuvěřitelně rozmanitá a to jak ta živá, tak i ta neživá. I když vlastně i ta neživá příroda je díky časté vulkanické činnosti vlastně živá a měnící se.

Příkré skalní stěny, krátery, ledovce, sopky (a třeba i sopečné erupce, které jsou zde v průměru každé 3 roky), Atlantský oceán, (ledovcová) jezera, oblíbená geotermální jezírka, zkamenělé sekvoje a nespočet (prý asi 10 000) vodopádů. Na ty nejzajímavější z nich se můžete podívat v tomto videu (z mé vlastní podukce).

Z té živé přírody zde můžete vidět především ovce a koně, z divoce žijících pak tuleně, soby, v moři pak velryby a delfíny a v létě neuvěřitelné množství různých druhů ptactva, z nichž některé – pupuchalky – si zamilujete a jiné – kríje – budete nenávidět.

Papuchalkové na útesu Látrabjarg.

Kríje (Arctic Tern) ve velmi neobvyklé chvíli, kdy se starají samy o sebe. Na Islandu pochopíte, že s nima zas taková sranda není..

Kdy na Island jet?

Dobrou zprávou je, že ať na Island vyrazíte kdykoli, je tu vždy krásně a Island vám bude mít co nabídnout.

Ve všeobecnosti se dá říct, že období se na Islandu dělí na hlavní sezónu (červen – srpen) a mimosezónní období (září – květen). K obojímu si povíme pár slov.

Island v Hlavní sezóně – červen-srpen:

jen v těchto měsících přijede na Island asi 3x více turistů, než ve všech zbylých měsících dohromady. I přesto, že slunce vždy alespoň trochu zapadne, až do půli srpna je však dobře vidět i přes noc . V této době také můžete pozorovat hnízdící ptáky (sezóna papuchalků je od druhé půle dubna do konce srpna) a teploty se budou pravděpodobně pohybovat kolem 10°C.

Hlavní výhody Islandu v sezóně:

slunce sice na chvíli zapadá, ale vidět je dobře 24 hodin denně, lze tedy cestovat neomezeně na ‚denní dobu‘. To vám může i přidat na bezpečnosti pohybu, nedostanete se do situace, kdy jste neodhadli časovou náročnost túry a jste najednou uprostřed ničeho ve tmě.
Teploty jsou vyšší a silný vítr všeobecně snesitelnější
Především milovníci ptactva a papuchalků si přijdou na své. Na Islandu hnízdí desítky milionů párů všeh možných opeřených stvoření.
Mnoho zajímavých míst je dostupných jen v tuto dobu.
Lepší sjízdnost silnic a cesty jsou všeobecně bezpečnější
Při trecích se nebudete brodit po kolena ve sněhu

Nevýhody Islandu v hlavní sezóně:

Vysoké (v českém měřítku astronomické) ceny ubytování
Podél všech atrakcí dostupných autobusy jsou ohromné davy lidí, u ostaních atrakcí ‚jen‘ davy lidí.
I přes astronomické ceny ubytování jsou místa, kde na poslední chvíli místo k přespání neseženete. Bookujte si proto na Islandu ubytování v hlavní sezóně s co největším předstihem.

Island Mimo hlavní sezónu – září-květen:

Největším lákadlem mimosezóního období je nepochybně polární záře, která dokáže oblohu nádherně probarvit. A samozřejmě také cena ubytování, která je mimo sezónu poloviční až třetinová (např. týdenní pobyt pro dva jsme v soukromém pokoji při naší zimní cestě na Island měli za cca. 250 euro). V létě za to máte tak dvě noci. Výhodou pro ‚last minute cestovatele‘ je také to, že nabídka ubytování není na rozdíl od letních měsíců vyprodaná dlouho dopředu. Napadaný sníh také dá lávovým polím také další rozměr a kontrastní barvu. A zjistíte, že fialové oblaky skutečně mohou existovat.

Hlavní výhody cestování po Islandu mimo hlavní sezónu:

Můžete vidět polární záři!
Až třetinové ceny ubytování
Můžete se vydat prozkomávat ledovcové jeskyně (s průvodcem proboha!!)
Lávová pole získají díky sněhu nový rozměr
Všeobecně méně turistů, na méně exponovaných místech budete často sami
Pro milovníky lyžování má Island mnoho co nabídnout, od klasických sjezdovek po heliski v Severních fjordech

Hlavní nevýhody Islandu mimo sezónu:

Dny jsou opravdu krátké (v lednu cca 5 hodin).
Silný vítr je opravdu mrazivý.
Počasí může kompletně rozbořit vaše cestovní plány a několikaset kilometrové zavřené úseky silnic po sněhové bouři nejsou úplnou výjimkou. Několik dnů před odletem opravdu bedlivě sledujte předpověď, nemuseli byste se na letiště vůbec dostat.
Celé islandské vnitrozemí je zasněžené a v zásadě nepřístupné.
Papuchalky uvidíte pouze a jen v květnu (přilétají v druhé půli dubna).

Pokud bych vám měl upřímně odpovědět na otázku, který měsíc je na Islandu nejlepší, tak podle mě srpen. V jeho první půli si užijete léto, v půlce měsíce přijde rychlý nástup podzimu, kdy se noci ztemní a s trochou štěstí uvidíte polární záři a ještě odlétající papuchalky.

Itinerář vaší cesty po Islandu.

Způsoby jak se na Island dostat jsou dva (letecky a trajektem) a o nich bude celý další bod. V tomto bodě se chci pozastavit nad plánováním trasy vašeho výletu po Islandu. O místech, které vidět (či přeskočit) a reálně se podívat na možnosti, které máte. Lidé, kteří nejsou příliš zkušení (a i mnoho z těch co už nějaké zkušenosti mají) plánují svou cestu po Islandu příliš optimisticky. Míst, které chce každý navštívit je mnoho a přitom času je tak málo. Jenže Island se vůbec nepodobá tomu, na co jste zvyklí z ‚civilizace‘. Kolikrát se vám stalo, že jste uvízli na ostrově, protože trajekt zpět zrušili? Kolikrát se vám stalo, že povodeň strhla most a vy jste si kvůli tomu museli zajet 800 kilometrů? Kolikrát jste jeli 200 kilometrů po polní cestě? Na Islandu je to prostě jiné a to je dobré vzít do úvahy.

Nejednou jsem se setkal s takovouto a podobnou mapkou pro plánovaný třítýdenní výlet.

Absolutně nerealistický itinerář třítýdenní cesty po Islandu.

Za tři týdny by to šlo horko těžko stihnout, pokud byste jen seděli (a jedli a spali) za volantem a k místům byste si doběhli jen udělat selfie a pak zase dál. A to jen za předpokladu, že by se nestala žádná nepředvídatelná událost, kterých se tu může stát přemnoho. Zrušený trajekt kvůli silným mořským proudům, které dočasně znemožní bezpečné odplutí, uzavřené silnice, rozvodněné řeky a tím dočasně znemožněný průjezd vnitrozemím. V horším případě pak i stržené mosty . Také to, že maximální povolená rychlost po asfaltových cestách je 90 km/h a po štěrkových cestách 80 km/h neznamená, že bezpečná rychlost není např. jen 30 km/h. Takto např. vypadá průjezd oblíbenou zkratkou na východním pobřeží, tzv. Öxi pass. Zpočátku je vše OK, ale po přejezdu hřebene (někde kolem času 14:00 je zřejmé, že dál to tak snadno nepůjde (15:40)).

Mít takovýto plán je svým způsobem dost nebezpečné. Za normálních okolností totiž nemůžete stihnout navštívit ani půlku z těchto míst. Může se pak stát, že se dostanete do stresu, projeví se únava, což může vyústit v nebezpečnou situaci. Tím spíš, že lidem pro které třeba cestu po Islandu plánujete slíbíte, co všechno uvidí. A chcete tomu dostát stůj co stůj.

Pokud máte vlastní představu a myslíte že je realistická tím spíše, pokud už jste na Islandu byli a chcete projet místa, která vám jen proklouzla mezi prsty, pak vzhůru do toho! Sami si můžete udělat itinerář prostřednictvím této chytré mapy Islandu.

V případě, že se na Island chystáte poprvé, mohu vám tu nabídnout pár možností, které se dají dobře stihnout za týden. Při delším pobytu je můžete mezi sebou kombinovat.

Zlatý okruh a okolí- Vhodné pro ty, kteří se nikam nepotřebují hnát, chtějí vidět hlavní lákadla Islandu a smíří se s tím, že všude budou kvanta lidí – a to i mimo hlavní sezónu. Výhoda této trasy je, že vše lze snadno obsáhnout z jedné základny a objet za pomoci jednodenních výletů. Uvidíte Þingvellir, Gullfoss, Haukadalur-Geysir, Háifos a (Gjáin 4×4), Þjóðveldisbærinn Stöng, Landmannalaugar (po F208 ze západu jde při troše odvahy zvládnout i osobním 2WD vozem), Hraunfossar, pro trekuchtivé Brúarfoss a/či Glymur a např. jednodenní výlet na ostrov Heimaey.

Jižní pobřeží – Zajímavosti podél jižního pobřeží od Reykjavíku po Ledovcovou Lagunu. Mezi tím tu máme termální řeku v Reykjadalur, skalní bránu Dyrhólaey (papuchalci), černou pláž Reynisfjara, kaňon Fjaðrárgljúfur (obvykle nepřístupný do přelomu června/července), vrak letounu Dakota DC-3 amerického námořnictva, open air termální bazén Seljavallalaug a samozřejmě ikony islandu vodopády Seljalandsfoss (s nedalekým Gljúfrabúi). Od Skógafossu se můžete vydat proti proudu řeky Skógá vodopádovou cestou, kdy během asi 4 kilometrů uvidíte desítky vodopádů, nebo navštívit muzeum kulturního dedictví Skógar, ujít by vám neměl ani nedaleký Kvernufoss. A v oblasti Skaftafell se můžete projít kolem vodopádu Svartifoss až na vyhlídku k nejvyššímu vodopádu Islandu – Morsárfoss. Pak projedete kolem a své putování zakončíte u Ledovcové Laguny a procházkou po Diamantové Pláži. Dovolí-li vám to čas, udělejte si výlet na ostrov Heimaey.

Ring Road (islandsky Hringvegur či Þjóðvegur 1) Ten největší cestovatelský mainstream na Islandu je rozhodně okruh podél nejslavnější islandské cesty – Okružní silnice č. 1. Začíná i končí v Reykjavíku a při délce 1335 kilometrů vás provede okolo Islandu jako tenká červená linie. Obvykle se jezdí proti směru hodinových ručiček, to proto, že ty největší lákadla jsou v první části cesty, kdy máte ještě dost energie vstřebávat všechno to nové a krásné.

Podél Ring Road a přesto mimo – Pokud budete sledovat pouze Ring Road, minete několik přenádherným míst, které jsou nedaleko, ale pokud si užíváte krás podél Ring Road, nemůžete je zvládnout. Spokojíte-li se s tím, že kolem miliónkrát navštívených a vyfocených lákadel jen prosvištíte a uděláte momentku, pak je toto právě pro vás. Opěrným bodem bude stále Ring Road a mnoho hezkého také uvidíte (Seljalandsfoss, Skógafoss, Ledovcovou Lagunu). Tady jsou místa mimo Ring Road, které stojí za shlédnutí. Celkem snadný výšlap na horu Reynisfjall (a pozorování papuchalků), vodopády Hengifoss, Dettifoss a Selfoss, městečko Seydisfjördur, skalisko Hafnarhólmi (nejbezpečnější místo pro pozorování papuchalků na Islandu), kaňon Ásbyrgi, Arctic Henge, městečko Húsavík, skalisko Hvítserkur, hora Kirkjufell, vodopád Glymur.

Poloostrov Snæfellsnes & Západní Fjordy – Místa mnohými přehlížená, kde ani v létě (zatím) turismus nedosáhl obludných rozměrů, a přitom tak krásná. Říká se, že poloostrov Snæfellsnes je ‚malý Island‘ a nabídne vám v menším měřítku všechna lákadla Islandu. Jeden malý tip, mezi Snæfellsnes a Západními fjordy je fajn využít trajektu mezi Stykkishólmur (Snæfellsnes) do Brjánslækur přes ostrov Flatey.

Východní Fjordy – především pro milovníky treků a těch co na Islandu hledají Norsko. Rozlehlé plošiny, divoká příroda, na mnoha místech minimum lidí.

Oblast jezera Mývatn – oblast, kterou mnoho turistů jen rychle projede je místem, kde můžete bez problému strávit týden a nudit se nebudete. Jen v bezprostředním okolí jezera Mývatn máte zajímavosti na 3 dny. Dále si můžete naplánovat jednonenní výlety k vodopádům Dettifoss a Selfoss + kaňon Ásbyrgi, další den geotermální oblast Krafla a nakonec krásné městečko Húsavík – hlavní město výletů za velrybami. Zrelaxovat můžete ve zdejších Mývatn Nature Baths a nadýchat se čerstvého vzduchu. Dostat se sem můžete buď autem a nebo letecky z vnitrostátního letiště v Reykjavíku do Akureyri, odkud už je to sem kousek.

Vnitrozemí – V úplnosti přístupné obvykle až od (půle) července a dostupné a sjízdné pouze s větším 4×4 (ideální stroje jsou Toyota Land Cruiser, Land Rover Defender a podobné, nicméně v jen lehce omezené míře vám mnoho zábavy poskytne i v současnosti na Islandu velmi populární Dacia Duster). Itinerář nechám na vás v závislosti na průjezdnosti silnic, řek, autu které budete mít a vašich řidičských schopnostech a odvaze. Jen mějte na paměti, že žádné pojištění neplatí pro průjezd řekama.

Laugavegurinn + Fimmvörðuháls – Dva pěší treky, které na sebe navazují a zavedou vás z vnitrozemského Landmannalaugar až k vodopádu Skógafoss ja jižním pobřeží. Pro tuto zábavu nebudete potřebovat auto (ke startu i od cíle se snadno dopravíte autobusem, případně stopem), ovšem pokud cestou nebudete chtít nocovat ve stanech, ale v horských chatách (přehleda a rezervace zde) podél cesty, pak si své místa zarezervujte ideálně půl roku dopředu! Jako FAKT!!! Míst je velmi omezené množství a turistů přemnoho. Uvidíte a zažijete: Duhové hory a dmýcí zemi od Landmannalaugar po Þórsmörk a poté proklouznete mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdaljökull až k vodopádu Skógafoss. Většina turistů volí cestu od severu k jihu, ale nic vám nebrání jít opačným směrem.

Po stopách filmových míst – Na Islandu se natáčely a natáčejí mnohé filmové a seriálové hity. Patříte-li mezi fanoušky filmových blockbuseterů jako Hvězdné Války, James Bond, Tomb Rider, Cesta do středu země či TV sérií jako Hra o Trůny, Černé zrcadlo či Trapped, nebo zvrhlé horrorové komedie Hostel II (a to jsem jmenoval jen ty nejznámější), pak vám právě tato filmová místa mohou být dobrým průvodcem. Zapomeňte na Ring Road a vydejte se po stopách slavných filmových míst. A když budete mít štěstí, možná potkáte i štáb, jako se to jednou poštěstilo mě. Uvidíte a zažíjete: þórufoss, Þingvellir, Kirkjufell, lávovou jeskyni Grjótagjá, Ledovcovou lagunu – Jökulsárlón, městečka Siglufjörður, Seydisfjördur, vodopád Goðafoss a Dettifoss, ledovcový splaz Svínafellsjökull, plážový poloostrov Stokksnes a zakončit můžete relaxem v Modré Laguně. A stále můžete říkat, že se neflákáte, ale poznáváte.

Pryč od všech! – Pokud si chcete odpočinout od všeho a všech, vypnout, být z dosahu signálu, pak máte na Islandu v jakoukoli dobu a to i v době největších turistických návalů jednu možnost a tou je přírodní rezervace Hornstrandir. Místo obývané pouze polárníma liškama a prakticky dostupné pouze lodí z městečka Ísafjörður. Z mezinárodního letiště v Keflavíku můžete svižnou jízdou dojet do Ísafjörður asi za 6 hodin. Možností též je vnitrostátní let z Reykjavíku do Ísafjörður. Uvidíte a zažijete: Hornstrandir.

Po stopách zvířat – Mimo neživých přírodních krás vám Island nabízí i možnosti pozorování mnoha pro nás exotických druhů přímo ve volné přírodě. V létě jsou to především stovky druhů migrujících ptáků, které využívají islandských břehů pro zplození nové generace. A všudypřítomné ovce, které v létě uvidíte i v místech, kde byste opravdu nikoho takového nečekali. Zvířectvo na Islandu lze snadno rozdělit na chovaná zvířata, což jsou především ovce, islandští koně (na kterých se můžete projet) a v malé míře skot.

Jak uvidíte, míst, kde zvířata pozorovat je přemnoho, konkrétní mix tedy nechám na vás.

Z divokých zvířat jsou mezi turisty, cestovateli a fotografy populární především

papuchalci (řazeno po pobřeží proti směru hodinových ručiček)- v Reykjavíku ostrovy Lundy a Akurey, ostrov Heimaey (s největší světovou populací hnízdících papuchalků, útesy při Dyrhólaey, kopec Reynisfjall, rezervace Ingólfshöfði dostupná jízdou na traktoru, ostrovy Papey a Skrúður, skalisko Hafnarhólmi (Borgarfjörður Eystri), východní pobřeží poloostrova Tjörnes, ostrovy Flatey, oba ostrovy Grímsey (jeden dostupný z Dalvíku, druhý z Drangsnes a ostrov Vigur, poloostrov Hornstrandir, útes Látrabjarg a ostovy v Breiðafjörður.
Různé druhy velryb – stačí se nalodit a vyrazit pozoravat velryby z lodí v Reykjavíku, Grundarfjörður v zimě (Orcy), Ólafsvíku v létě, Hólmavíku, Dalvíku, Akureyri a v Húsavíku, které je přezdívané hlavní město výletů za verybami (dobrej marketing:).
tuleni– poloostrovy Snæfellsnes (Ytri-tunga) a Vatnsnes (Hvammstangi, Hvítserkur, Illugastaðir a Svalbarð), Litlibær + Ledovcová laguna
polární lišky– můžete je s velkým štěstím vidět téměř po celém Islandu, na jistotu pak na poloostrově Hornstrandir či v Centru polární lišky v Súðavíku.
sobi – jejich pomyslným centrem je hora Snaefell, čím dále od ní, tím menší pravděpodobnost je uvidět.
Kríje – si najdou víc vás, než vy je. Je to neuvěřitelné, ale Islanďané mají tyto opeřence upřímně rádi.

The best off –

Jo a ještě jeden tip. Pokud z letiště nespěcháte do Reykjavíku na svatbu, pak se můžete namísto nudné přímé cesty po dálnici vydat z letiště podél pobřeží, projet si poloostrov Reykjanes a stavit se u míst jako Gunnuhver, Most mezi kontinety, Krýsuvíkurbjarg či Seltún/Krýsuvík.

Alternativní cesta z letiště do Reykjavíku podél jižního pobřeží ploostrova Reykjanes

Jak na Island jet?

Na Island se můžete dostat hned dvěma způsoby. Ten první je trochu dobrodružnější, druhý je takový mainstream. Tedy..

Na Island vlastním či zapůjčeným autem nebo karavanem

Trajektem z Dánska. Z dánského přístavního města Hirtshals se můžete na Island vydat trajektem faerské společnosti Smyril line. Tuto variantu asi upřednostníte, pokud si na Island chcete dovézt i své auto, příp. moto a to zde používat. Samozřejmě se však trajektem můžete vydat i jen pěšmo či s např. s bicyklem. V sezóně (tedy od půli června do konce září) vyplouvá trajekt 2x týdně, mimo sezónu pak jen jednou týdně (odjezd v sobotu ve 3 odpoledne). Tarify jsou v závislosti na období hned čtyři a přeprava pro jednu osobu v jednom směru s autem do 1,9 metrů vyjde v nejnižší sazbě na 260 Eur až po 660 Eur v tarifu nejvyšším. Tady bych jen upozornil, že vždy poslední (resp. po sezóně první) termíny v nižším termínu bývají vyprodané dopředu. Také kabiny bývají často vyprodané dlouho dopředu, pak se musíte smířit s cestováním v podpalubí (dá se, ale žádné terno to není – zkusil jsem obojí a nedá se to srovnat).

Cestovat na Island vlastním autem se vyplatí zejména v případě, že na Islandu chcete zůstat delší dobu, alespoň jeden měsíc. Jen bych zde ještě poznamenal, že na Island si můžete dovézt auto na dobu jednoho roku. Pokud byste s ním chctěli zůstat déle, musíte ho proclít. Setkal jsem se zde s lidma, kteří sem přijeli karavanem na začátku sezóny, pak přijeli jejich děti, pak děti jejich dětí a další známí či příbuzní vždy po cca 10 dnech no a nakonec ti samí lidé měli koncem září naplánováno, že karavan zas odvezou zpět, v jejich případě do Francie.

Pokud pojedete na Island trajektem, za úvahu pro vás pak stojí stopover na Faerských Ostrovech. Inspirovat se k návštěvě Faer můžete např. v tomto článku o týdenním pobytu na Faerských Ostrovech.

A abyste viděli, že fantazii se meze nekladou, v kempu v Grindavíku jsem potkal toto skvělé vozidlo původem odněkud od Mnichova.

Na Island letecky

95% návštěvníků přilétá na Island letadlem a proto je velká pravděpodobnost, že i vy budete mezi nimi. Z Prahy (ani z Brna či Ostravy) v současnosti na Island nelétá žádný přímý spoj, pouze s přestupem (v letním letovém řádu snad zase přímé lety budou, doufejme). S jední přestupem se z Prahy do Keflavíku dostanete např. se společnostmi Lufthansa, British Airways či Finnair. Alternativně pak kombinací nízkonákladových společností. Zajímavou kombinací je např. let se společností EasyJet z Pardubic s přestupem v Londýně.
Z příhraničních možností tu je několik zajímavých možností přímých letů. WOW Air létá z Berlína či Salzburku, případně pak WizzAir z Vídně (pro Brňáky a Blavany jasná volba) a z Budapešti (vlak do Budapešti za 500Kč z Prahy není zas tak drahý a cestou si můžete dát svíčkovou s Plzní, osobně ověřeno a bylo to fajn!). Z Polska Wizzair bude stále operovat své lety z několika letišť, neboť Polsko zásobuje Island pracovní silou a tak lety slouží jako prosté pracovní přibližovadlo. Za úvahu tu stojí především Katowice, Wroclaw a Varšava. Gdaňsk je už přece jen trochu z ruky.
Pokud budete si budete chtít letenku s nízkonákladovkama snadno vyhledat sami, v tomto článku zjistíte jak vyhledávat levné letenky.

Kolik co na Islandu stojí a jak na Islandu ušetřit?

V tomto článku najdete Ty nejlepší tipy jak na Islandu ušetřit (a o nic se neochudit). Pár slov se však vejde i sem.

Mnoho lidí je předem z Islandských cen extrémně vystrašených a z dotazů na mě směřujících a co vídám v diskusích to skoro vypadá, jako že se chystají dávné výpravy paštikářů do Bibione. Island je sice všeobecně velmi drahá země, nicméně mnoho věcí tu je podobně drahých, v některých případech i levnějších než v Čechách (na Moravě, ve Slezku i na Slovensku) a není nutné být vystresovaný a balit jako na polární výpravu.

Důležitým aspektem jak se vyhnout větším výdajům je předvídavost (nakupujte v supermarketech ve větších městech (Bónus, Krónan či Nettó), tam jsou ceny potravin povětšinou srovnatelné s cenama u nás. V menších městech a menších obchodech už to zdaleka tak neplatí. A právě proto, pokud víte, že nejbližší supermarket potkáte až za 4 dny a 618 km (nejdelší vzdálenost mezi dvěma diskontními supermarkety je na Islandu mezi Selfoss a Reyðarfjörður opravdu 618! km), pak je dobré se trochu dovybavit. Ceny v menších obchodech bývají až trojnásobné.

Věci, které jsou na Islandu srovnatelně drahé jsou: Bazény (celodenní vstupné od 650 ISK), džusy, ryby, kuřecí maso, máslo, rýže, těstoviny apod.

Ubytování na Islandu

Pokud nechcete bydlet v kempech, pak především v letních měsících platí nejdůležitější zásada a to:

!!!zajistěte si ubytování s co největším časovým předstihem!!!

Kempy – jsou často první volbou mnoha cestovatelů. Ceny kempů na islandu se celkem dost liší a pohybují se od 700-3300 ISK/osoba/noc. V některých z nich mají různé ceny podle toho, či jste ve stanu nebo v obytném autu, jiné to nerozlišují, některé dávají slevu na více nocí po sobě, jiné ne. Na Islandu najdete zdarma jeden kemp (Gata-Campsite) a jedno ‚oficiálně vyhrazené místo k táboření u Látrabjarg‚, které jsou bezplatné. Pokud plánujete ubytování v kempech, zvažte pořízení islandské kemp-karty (její pořízení se vám může vrátit už po 6 dnech – více viz článek jak ušetřit na Islandu). V mnohých kempech též najdete možnost ubytování v chatkách či v hostelovém dormitory stylu. Ve velké většině z nich platí různé slevy pro rodiny, resp. děti. Opravdu často mají děti do 12, resp. 16 let pobyt zdarma.

Zde najdete přehlednou mapu kempů na Islandu.

Hostely – možnost přespání v tomoto typu ubytování najdete krom měst i v mnoha kempech. Ceny se pohybují od 5000 ISK/noc.

Penziony a Airbnb – Airbnb je v současné době na Islandu nadmíru populární a asi 75% veškerých pronájmů je realizováno právě přes Airbnb (k velké nespokojenosti Islanďanů). Při včasné rezervaci se můžete dostat na ceny hostelů. Využijte bonus 30 euro na vaše ubytování přes Aribnb.

Hotely – i na Islandu najdete velké množství hotelů všech cenových kategorií. Cenově počítejte s cenou od 14 000 ISK/noc/pokoj pro dva.

Campervany – neboli obytná auta jsou především v letních měsících populární volbou. Kombinují ubytování na kolech s mobilitou auta. V menším provedení (např. Dacia Dokker, Citroen Berlingo apod. nabízí spíše skromné bydlení pro 2, velké kusy, jako napr. VW Crafter poskytnout místo až pro 6 osob. Na Islandu operuje asi 30 společností nabízejících campervany k pronájmu, vybere si tedy opravdu každý. Při rezervaci by vás, především u kratších pobytů, mělo zajímat, zda si můžete campervan převzít přímo na/u letiště, nebo se budete muset přesunout do Reykjavíku. Berte prosím v potaz, že pokud cestujete v campervanu, legálně lze na Islandu přespávat pouze v kempech!

Bezpečně po Islandu.

Island je krásný pro opravdovou surovost přírody, na což mnoho civilizací zhýčkaných lidí není zvyklých. V průměru na Islandu každý rok zemře 25 turistů, a velká část z nich právě pro podcenění přírody a přecenění svých sil – je to tady trochu ‚syndrom Čechů v Tatrách‘. Většina z lidí mířících na Island prostě není na nelítostnou přírodu zvyklá. Mnoho zátarasů je v současnosti na Islandu proto, aby se chránila příroda v těch nejexponovanějších místech před desetitisíci návštěvníky denně. Ovšem je také mnoho zátarasů takových, které jen a poze chrání životy a zdraví lidí. Pády ze skal a útesů, utonutí, ztracení se a umrznutí (umrnout můžete už při teplotách pod 4°C), pád do trhiny v ledovci, to jsou časté příčiny úmrtí turistů na Islandu. Pak zde máme úmrtí vysloveně ultimátní, to když nějaký turista fotil uprostřed Ring Road polární záři a smrtelně ho zranil jiný turista za volantem vozu, který nedával pozor, neboť se sám kochal pohledem na polární záři.

Přes toto všechno je však nutné říci, že nejčastější příčinou smrti turistů na Islandu jsou kardiovaskulární a plicní selhání. Ať se to může zdát na první pohled zcela přirozená příčina smrti, není tomu tak. Lidé zhýčkaní civilizací prostě nejsou zvyklí na často dost náročný pohyb v přírodě a pro starší organizmus to může výt fatální. Pokud tedy víte, že chcete na Island, nejste v nejlepší formě, pak to nejlepší, co můžete několik týdnů předem udělat je postupně začít zatěžovat a připravovat svůj organizmus. Procházky, tělocvična, posilovna či jogging jsou dobrý způsob, jak to udělat.

Prostě buďte opatrní, neblbněte a nepřeceňujte se.

Pokud se dostanete do situace, ve které se obáváte o své zdraví či život, zavolejte na linku 112. Vždy je lepší dříve, než později. Islandská záchraná služba (ICE-SAR – icelandic search and rescue) je organizace složená z dobrovolníků (vznikla pro záchranu námořníků a rybářů) a všichni budou radši, když vás najdou živé a zdravé a jen vám pomůžou odejít po svých. Vezměte také na vědomí, že mnoho míst především trochu ‚mimo civilizaci‘ vůbec není pokryto signálem a to i v případě že tam je silnice. Odsud se pomoci nedovoláte nijak! Pokud tedy někam jdete sami, nezapomeňte vyplnit váš cestovní plán. Ideálně na webu safetravel.is, kde se navíc dočtete vyčerpávající informace o bezpečném pohybu po Islandu.

Autem po Islandu

Cestování po Islandu autem má mnoho podob. Pokud pojedete pouze z Letiště do Reykjavíku a potom např. trasu tzv. Zlatého Okruhu, či tradiční Ring Road, odjedete z Islandu s tím, že občas sice mají někde jen štěrkovou cestu místo asfaltu, ale jinak je to vlastně úplně normální cestování které znáte.

Nikdy nejezděte mimo oficiální silnice/cesty. Veškerý off-road je na islandu přísně zakázaný a krom toho, že je to neohleduplné ke krásné Islandské přírodě, je to také dost drahé. Pokuta za jízdu off-road je až 500 000 ISK – tedy asi 110 000 Kč. Navíc se jedná o trestný čin s horní sazbou 4 roky. To jako vážně.

Pokud se však vydáte jen trochu mimo hlavní trasy, budete se po štěrkových cestách často horší kvality pohybovat docela často. Na některých cestách (např. k vodopádu Háifoss) už byste byli rádi za dobrou českou polní cestu. Dále následují F-roads, tedy horské cesty určené pouze pro vyšší vozy s pohonem 4×4. Ve vnitrozemí pak navíc k tomu všemu přibudou brody řekami. Zde bych jen podotknul, že přebrodění řeky je technicky bráno jako off-road driving (a je to zároveň jedinný povolený off-road driving na Islandu). Pokud se vám tedy stane s autem něco v řece, nevztahuje se na to pojištění. Jen pro představu, vyproštění VW Transporter 5 z řeky stálo 400 000 ISK (tedy asi 90 000 Kč).

Dobrým tipem je udržovat nádrž plnou. Podél Ring Road sice pumpy jsou celkem často (největší vzdálenost mezi pumpami není víc než 100 km na severovýchodě), ovšem nikdy nevíte, kdy budete chtít někam zabočit, vrátit se, popojet ve vnitrozemí trochu dál. Pokud jedete do vnitrozemí, pak vždy s plnou nádrží, tam žádné pumpy nejsou.

Několik nestandardních věcí, se kterými se na Islandu setkáte:

Jednoproudé mosty: Setkáte se s nimi především mimo hlavní tahy, ale několik jich je ještě stále i na jižním pobřeží. Platí zde pravidlo, že přednost má automobil, který přijíždí k mostu jako první.

Úzké silnice a vyhýbací ramena (označená písměnem M): Zde platí, že dává přednost ten, kdo má rozšířenou vozovku po pravé ruce.

Tunely jsou na Islandu bezplatné až na jednu výjimku a tou je podmořský tunel pod Hafnarfjörður, který je zpoplatněn částkou 1000 ISK/os. automobil. Pokud je tunel jednoproudý, pak je před vjezdem uvedeno, kdo má přednost. Obvykle zde zase platí, že se vyhýbá ten, kdo má vyhýbací kapsu po pravé ruce.

F-roads neboli horské cesty vás čekají především při pohybu vnitrozemím. V každém případě respektujte značení.

Průjezd řekou je kategorie sama pro sebe. Do vody obvykle nevidíte a do i jen trochu rozbouřené ledovcové řeky už vůbec ne. Pro průjezd řekou platí několik zásad. Předně je nutné vědět, zda vaše vozidlo je k průjezdu uzpůsobeno. Je nutné vědět jakou brodivost (výšku sání) má vaše auto. Pokud máte tu možnost, nechte projet řekou vozidlo před vámi ať vidíte, jak hluboko jde voda. V případě, že takto po ruce žádné auto nemáte, můžete zkusit řeku projít, tím i zjistíte stav dna. Před průjezdem zařaďte nízký převodový stupeň (a 4×4, pokud nemáte stálou čtyřkolku) a řeku pomalu (krokem) projeďte na nejnižší převodový stupeň. Neřaďte při brodu! Řeku ideálně projíždějte mírně po proudu (ten vám může pomoci snáze projet), avšak myslete na to, že pravděpodobně budete chtít jet zase zpět. Pokud se vám zdá řeka nebezpečná, pak i je! Poslední případ utonutí při brodění řekou je pokud mě paměť neklame z 31. srpna.

Vzhledem k tomu, že na Islandu vládne příroda, je nutné věnovat velkou pozornost sjízdnosti silnic a předpovědi počasí. Např. vloni (2017) v září po prudkých deštích na jihovýchodě voda strhla most a trvalo 10 dní, než byl postaven most provizorní. Jižní pobřeží mezi městy Vík í Mýrdal a Höfn bylo úplně neprůjezdné. Pokud jste tedy např. Z Höfnu potřebovali na letiště, bylo nutno jet severní trasou přes Akureyri (tedy namísto 400 Km jste museli cestovat cca 850 kilometrů).

Sledujte průběžně web o sjízdnosti islandských silnic road.is, hodnotné informace především o cestování mimo hlavní trasy můžete najít i na již zmíněném safetravel.is.

Pokuty: na Islandu se v posední době se zvyšujícím se počtu turistů hlídají rychlostní limity! 🙂

Tip: Věnujte opravdu velkou pozornost (min. jednou denně) webovým stránkám road.is, kde jsou vždy perfektně aktuální informace s upozorněními, které mohou omezit či ohrozit vaší cestu a to i v blízkém budoucnu. V zimě je to opravdu NEZBYTNÁ NUTNOST!!

Půjčení auta na Islandu:

Opravdu si užít Islandu neomezeně je ideálně s autem. To vám dodá svobodu pohybu po tomto vulkanickém ostrově. A i přesto, že stopovat se dá a autobusy tu též jezdí, auto je pro Island opravdu dobrá volba.

Na Islandu operuje množství klasických autopůjčoven a nově máte možnost využít také tzv. Peer2peer půjčoven (CarRenters či Caritas), kdy si automobil vypůjčíte přímo od Islanďana – takové Airbnb na kolech.

Před vypůjčením zvažte především co vše chcete na Islandu vidět. Pokud nemáte v plánu nic, než Zlatý okruh či Ring Road, pak vám dobře poslouží jakékoli auto. Je-li vaším přáním poznat islandské vnitrozemí, pak je větší 4×4 nutností. V opačném případě vás zastaví buď už velmi nekvalitní cesta, případně první řeka, kterých je cestou po islandském vnitrozemí požehnaně.

Pokud nejste v souvislosti s půjčováním aut staří pardálové, pak si přečtěte tento článek o tom, jak to chodí v autopůjčovnách.

Počasí a co si na Island zabalit:

Aktuální informace o počasí a různá varování, o kterých byste opravdu měli vědět najdete na webu vedur.is.

Na Islandu mají rčení: „Pokud se ti počasí nelíbí, počkej 5 minut.“ V Norsku zas: „Není špatného počasí, jen špatného oblečení.“ A že tato rčení znáte na Islandu oceníte.

Na Islandu panuje oceánské klima, které je výrazně ovlivňováno Golfským proudem. Je tedy velmi stabilní a díky němu se teploty na Islandu celoročně pohybují cca. mezi -5°C – +15°C. Ano, můžete se podívat na tabulku průměrných teplot, ale to vůbec neznamená, že v červnu nemůže být na Islandu -2°C a sněhová vánice či naopak v lednu příjemných +9°C a krásná jasná azurová obloha. Obojí jsem zažil.

Co tedy na sebe? Důležité jsou především vrstvy. Na spodní vrstvu něco, co vás případně zahřeje a na tu něco, co vás ochrání před silným větrem a deštěm/sněhem. Pokud plánujete trek, pak samozřejmě kvalitní boty.

Pro brodění řek se skvěle hodí crocsy a podobné.

V letních měsících přibalte sluneční brýle a (silný) krém na opalování.

Buďte připraveni na opravdu silný vítr. Na Islandu fouká pořád a všemi směry. Na rychlost větru do 20 metrů za vteřinu se ani neupozorňuje. Ovšem vězte, že např. dnes, 10.1.2019 byl na severu Islandu hlášen vítr o rychlost 50 metrů za vteřinu (180 km/h). A to už jednoho může odfouknout (i s autem!).