Z Prahy až za polární kruh IV část – osmička nepočká

norske pocasi

Soubor 5ti článků o mých prací i životem naplněných pěti měsících v Norsku. Článek věřím že nebude inspirací jen pro cestování na sever ať už za poznáním nebo za prací, ale najde se čas a prostor pro přemýšlení o životě i podnikání. Jsem si jistý, že pokud ho dočtete, budete … nechám se překvapit čím budete – napište.

Díly jako by to bylo antické drama:

Expozice: Z Prahy až za polární kruh I část = Praha – trajekt Tallin-Helsinki

Kolize: Z Prahy až za polární kruh II část Helsinki – polární kruh

Krize: Z Prahy až za polární kruh III část – první práce v Norsku

Peripetie: Z Prahy až za polární kruh IV část – osmička nepočká

Katastrofa: Z Prahy až za polární kruh V část – konec dobrý všechno dobré

oslo praha letecky
letadlem na skok do Prahy

Část čtvrtá, Peripetie ..

Večer po práci se seznamujem s jedním skvělym místním týpkem ze severu jménem Bjorn. Je to člověk, co bydlí kdesi na samotě a vaří si vlastní pivo, už asi 20 let. No a krom toho si jezdí nakupovat Whiskey do Švédska. A je to na něm znát. Původní intelekt nezapře, fakt chytrej člověk, ale nic se nemá přehánět – ani alkohol:).

Čas letí, kecáme o všem možném a a všechno je strašně zajímavý, samozřejmě se ptám na spoustu věcí, co mi nejsou jasný v norský gramatice a taky dostáváme tip na výlet. Je to Fredrikstad a jeho Gamle Byen (Staré město). Z ptačí perspektivy vypadá jako Terezín a z té lidské nějak takto.
Fredrikstad norske kralovske mestomestecko fredrikstadA kedže je u fjordu, nemůže chybět ani tento pohled.

rybarske lode fredrikstad norskoJako né že by to nebylo pěkný městečko ale raději mu dáváme pápá a razíme ke fjordu. Teda prakticky u něj sme, ale myslím do přírody, do té norské krásy, která vypadá nějak takto

jachta norske fjordy

pristav fredrikstad norsko

 

zapad slunce u fjordu norsko

 

i psisko se bavi

pes a more fjordy v norsku

 

Jinak s psiskem byla sranda. Nejdřív vůbec do slaný vody nechtěl, jako trvalo to aspoň hodinu, co pořád chodil k vodě, smočil tam tlapku, pak jí otřepal, popošel asi 5 metrů a zas to samé znovu.

Pak tam vlez a zas nechtěl ven.

Den byl fajn, ale zpět do Mossu .. i když, málem jsem si spletl auto 🙂

ford mustang v norsku

Jano má přes týden dohodnutou práci na kterou dostal kontakt od jiného Slovačiska a pak chce jet na dlouhý výlet na sever. Je to fajn chalan, jen naprosto nedůvěřivej. taky skvělej norskej příběh:

Vyrazil ze své salaše kdesi uprostřed februára stopem se psem s cílem procestovat Norsko a vydělat nějaké peníze. Po 10 dnech stopování a různém mrznutí kdesi v Dánsku zjistil, že bude lepší Jet do sluné Itálie, do Říma, za kamarádem, který tam má hotel, vydělat nějaké peníze a vyrazit do Norska až bude víc teplo a taky víc vidět. A tak vzal první kamión který mu přišel pod ruku a jel tím směrem. S řidičem se dal do řeči a když se u Frankfurtu jejich cesty měly rozdělit, zeptal se Jana řidič, jestli mu nemůže nějak pomoct. A tak Jano řekl, že snad jen pokud by věděl o nějaké práci. Řidič vzal telefon, někam zavolal, dal Janovi adresu a řekl. Tohle je hotel, kde se máš přihlásit.

Byl to hotel poblíž letiště a Jano tam 3 měsíce pracoval. 800 Eur/měsíc čistá ruka, navíc ubytko a jídlo „v ceně“. 3 měsíce uběhly, byl čas vyrazit do Norska a osud zasáhl, Jano dostal nabídku koupit starší Mitsubishi z 97 s nelítanejma 60ti tisícema – po důchodci, který neprošel zdravotní prohlídkou, za úchvatných 200 eur. Pak vyrazil na Slovensko přihlásit káru (což stálo dalších asi 400e).

S pár zbylejma eurama a plnou nádrží se psiskem na sedačce spolujezdce vyrazil směr Norsko. A sem dojel přes ČR, Německo, Dánsko, dva mosty po 40ti eurech, Švédsko až dorazil na koupací odpočívadlo, se zbylejma 120 norskejma korunama a benzínem asi tak na 100 km. Což na procestování Norska moc nestačí. No a tak zaparkoval na odpočívadle kde se potkal se sousedem, Erikem, Slovákem co bydlí asi 20 km od něj kdesi na Sliači.

Po dvou dnech stěžování si na naprdsituaci dostal od Erika radu, že ať prostě chodí městem a ptá se každýho koho potká na práci. Šel den za dnem a po čtyřech dnech narazil na na zahradě pracujícího Tonyho. Ten měl čerstvě zrekonstruovanej dům a zahradu v postapokalyptickém stavu. Dali se nejdřív do řeči a pak do práce. Kilo na hodinu čistá ruka.

Tak to šlo den za dnem 10 dní a to je právě okamžik, kdy se moje a Janova cesta protíná.

 

a tak zpět do přítomnosti..

Jano vůbec nesdílí moji víru v to, že se naučím za tři měsíce norsky (alespoň B1). Prý to není možný, že potřebuju učitele, kurz a bůhvíco všechno. Snažím se ho udolat argumentem, že už jsem se samostudiem kdysi za tři měsíce naučil italsky. Ale dle něj není norština italština a tak jednoduše to nejde. OK, ať myslí, jak chce. Ja pokračuju ve svém denním hodinovém penzu a právě pořážím osmou lekci.

Jelikož učit se celý dny nejde, vydělávám si tradičním způsobem lidí, co nemaj do čeho píchnout, sbírám plechovky a lahve. Jako ne že by to nešlo

sber lahvi prace ve skandinavii

Ale pak naházíte všechny ty plechovky a lahve do automatu a ten vám napíše tohle

 

sbirani lahvi prace v norsku

Každá věc je sice minimálně za 1 NOK, jenže jen každá norská věc. Všude se válí strašná spousta plechovek původem ze Švédska (či Polska) a za ty dostanete prdíka. Jo a ještě si můžete splést čudlík a všechno vaše snažení můžete poslat na červený kříž. Což, když je záměr, tak to je OK, jenže nechtěl bych teď porovnávat hloubku kapsy mojí a červenýho kříže.

Dělám to tak asi tři dny a pak mě to přestáva bavit. Cena/výkon – bída. Navíc už jsem byl královsky zaplacen a práce přede mnou, tak to nemusím hrotit.

Jano dodělává byznys a odjíždí na sever, já zůstávám na jihu a užívám si skvělýho počasi (který je tak skvělý, že se dostává na titulku v novinách!).

norske pocasi

 

Každej den na pláži, jíst co mám, pít co mám, učebnici norštiny taky mám, jo a navíc, všichni tu jsou hrozně přátelský.

Taky zjišťuju, že už mám komplet jazykovou výbavu na pozici prodavače v supermarketu:), takže mám o budoucnost kdyžtak postaráno.

Hai! … zpracovávání nákupu …trettifem … puse? .. Kvittering? .. Ha det bra!

Ahoj, chramstání, třicet pět.. Tašku? Stvrzenku? Mějte se!

Ještě o tom popřemýšlím.

 

Týden bez Jana uteče strašně rychle, mý dny jsou trochu stereotypní – celý dny (a ty jsou tady kua dlouhý) ležim na pláži, láduju hlavu norštinou a pracovní sešit všema možnýma cvičeníma norštiny a do toho plavu – a po týdnu jsem dal v šest sérií po 400 metrech tedy asi 2,5 kiláku (nějaký to čvachtáto k tomu a matika musí stranou). A moře není bazén, mám z toho radost – a(le) skvělý. Skoro už můžu na Hawaii, na Ironmana.

A taky se bavím koukáním se na trajekty. Silnice mezi Moss a Horten nevede (což je  nahrazuje spojuje tohle super plavidlo)  a jelikož je tu frmol, bo jsme na hlavním tahu do jižního Norska, řidiči trajektů se snažej ušetřit každou vteřinu a už tak dobrý dvě tři minuty před přistáním otevíraj hledí.

trajekt norsko moss horten

A stává se náhoda, co ve velkém pozmění mojí norskou budoucnost. Jdu takhle jednou v jednom místním nákupním centru na záchod, potom co vyjdu si asi po pěti minutách říkám „kua, foťák, jsem ho zapomněl u umyvadel! Tak se vracím a ve dveřích potkám chlápka co se ptá, či jsem tam nezapomněl foťák? Tak říkám, že jo. Pořád tam byl. A s tím chlápkem – asi šedesátiletym Norem, co kulhá a jmenuje se Kristian (jako ten slavný norský král) se dávám do řeči, je tam ještě s jedním maďarským párem asi třicátníků. Tak tak kecáme o životě, on mi dává na sebe kontakt, že ať se mu ozvu příští týden, že jeho návštěva z Maďarska odjede a že můžem zajít třeba na ryby (což mě láká, protože strašně toužím se stát Norem se vším všudy :)!

Pak začínám zas u Tonyho, který se vrátil z dovolené. Zušlechťujeme zahradu a z několika desítek několikdesítek až stovek kilogramů vážících šutrů děláme plot. Týden uteče ale je to už jakési jiné. Další týden se má malovat dům, ale Tomy říká, že si ještě musí rozmyslet barvu a že příští týden nic, že mám přijít až ob týden.

No jak se říká, práce neuteče, nemá nožičky a vzhledem k počasí mi to až tak srdce netrhá.

Volám Kristianovi, že teda se můžem vidět a že se mám u něj stavit. A poznávám strašně super člověka, který nekulhá, ale kvůli pádu ze skály přišel o nohu. Pracoval 16 let s uprchlíkama a je to jeden z těch Norů (jakože jsou takoví skoro všichni), kteří když vidí, že máte o Norsko zájem, udělaj všechno proto, aby vám pomohli. Čas letí, nikam nejdem a nakonec mi nabídne, zda nechci vyměnit moje nomádské bydlení za postel. Velmi se diví, že s díky odmítám.

V pondělí jdu dle dohody k Tonymu a dozvídám se od jeho ženy, že je ještě v přáci, ale pro mě už žádnou práci nemaj. WTF!

Ale OK, ne že bych s tím nepočítal. Než se stačím rozkoukat v nové situaci čerstvě nezaměstnaného, volá mi Daniel. Tonyho soused co opravuje svůj dům. Koupil ho dost zanedbaný pro svoji rostoucí rodinu (4 děti – ale etnický Nor!), jakože myslel že spoustu práce udělá sám, ale přece jen zaměstnání, 4 děti, žena, že jestli bych mu mohl pomoct zdevastovat kuchyni a koupelnu.

Přišel jsem k němu v půlce srpna a odjížděl…v půlce listopadu.

Ale abych nepředbíhal. Úkol zněl jasně:

Tohle rozbij

prace v norsku

A sem to vyhoď

prace norsko

 

Makám dál a když bylo po pár dnech dobojováno, došlo na další level, zničit koupelnu.

dobra prace v norsku

A tohohle úkolu jsem se zhostil se vší svou citlivostí

prace ve skandinavii

 

Původně měla moje práce s tímto skončit, ale jelikož spolupráce je bezchybná, zeptá se mě Daniel jen tak mimochodem, že jestli mu tam nemůžu ještě s něčím pomoct. No jasně, že můžu. Navíc se stěhuju do domu. Sice na zem, ale mám střechu nad hlavou, hurá! Super, mám první norský bydlení. A to vypadá nějak takhle.

prvni-bydleni-v-norsku

Tahle fotka mi připomíná film jménem Ratatouille a scénu, kdy Linguini přichází s Remym k němu domu, ukazuje mu svůj byt se slovy: „Jo, já vím, není to tu nic moc.“

Ani tady. Ale nejsem tu na pětihvězdičkovym výletě v Intercontinetalu. Už je venku občas dost hnusně, prší, zima začíná klepat na dveře, tak jsem rád za střechu nad hlavou, tekoucí vodu a taky elektřinu. Navíc není všm dnům konec, že.!

Vypadává mi plomba z osmičky (kterou tam na jaře dávala zubařka s tím, že ten zub nepřežije zimu), ale zatím vše OK, nic nebolí.

Užívám si Norska a přírody, bydlím na ostrově, zahrada s výhledem na Fjord, a takový procházky tu máme.

vzpominka-na-norsko

Další pracovní level je malování. To má jednu grandiózní výhodu, můžete při práci vypnout a celý den poslouchat norštinu. Poslouchat do aleluja slovíčka, texty, a stažený pohádky. Poslouchat něco pořád dokola prostě funguje, slušněj brainstorming. Jsem ve čtrnáctý lekci. Navíc jsem si díky gigadokonalý stránce libgen (nejlepší elektronická knihovna) stáhnul nějaké anglické učebnice norštiny a tak tu mojí studuju a další dvě čtu. Skvělý, že se dozvídám a začínám chápat nějaký věci a gramatické jevy, který jsem díky tý český uplně nechápal (např. proč je norsky správně „ta teta“ i „ten teta“).

A co se neděje, volá mi Dominik, další zdejší soused, že prý potřebuje udělat jen něco malýho na zahradě.

prace-v-norsku

Paráda, mám dvě práce a desetihodinový pracovní dny. Ale jelikož jsem placen v norských korunách, dá se to přežít. S Dominikem už se snažím mluvit norsky, ne že by to ještě bylo plynulý (však do konce učebnice mi zbývá ještě asi 6 lekcí), ale evidentně je to tak dobrý, že mi nechce věřit, že se učím od června. Ale jo, mám z toho radost. Už nadruhý den mě ukazuje jako atrakci svýmu tátovi :), jo, je to fajn. Navíc. Sice se mi nepodařilo dosáhnout svýho cíle a do měsíce vydělávat 2 tis. euro, neb už to je 2 měsíce od nástupu na trajekt, avšak teď tu částku zas vydělávám za dva týdny. Takže super! Jen tak mimochodem se dáváme do řeči o medu a ještě než jdu druhý den domů, tak když se vrací dom, přinese mi plechovku medu se slovy, že tohle je nejlepší norský med a ať mi chutná.

Dominik je fyzioterapeut a to co dělám jsou přípravné práce pro jeho novou garáž. Krom třech rodinných BMW má taky jedno Ferrari (360ku). Když u něj končím se svou prací, říká, ať se stavím kolem půlky listopadu, že mu pak můžu pomoct s dodělávacíma pracema na garáži. Super.

Dny plynou, norština pokračuje a při poledních pauzách studuju skvělý kurz „rychloantropologie“ (A brief history of humankind neboli rychlá exkurze do dějepisu člověka – kurzu o tom, jak se z naprosto všedního druhu africké opice jménem Homo sapiens stal druh, který ovládl celou planetu). Ten připravil dr. Yuval Harari, profesor hebrejské univerzity v Jeruzalémě) a to díky Coursera. Jedná se o takzvané MOOC – masivní otevřené online kurzy a na nich můžete najít kurzy vynikajících profesorů těch nejprestižnějších univerzit napříč všemi obory. A rozhodně se vám bude hodit angličtina. Pokud angličtinou nevládnete, doporučuju jeho knížku.

Krom toho párkrát navštěvuju Kristiána a kedže počasí už není co bývalo, sem tam prší, sem tam zima, hrdinství musí stranou a nakonec přijímám Kristiánovu nabídku, že jestli fakt nemám zájem o ten pokoj, co mi nabízel. No a jakože mám. Takže se stěhuju do takovýhohle bejváku

ubytovani v norskuS takovouhle postelí

bydleni v norskuA především, takovýmhle výhledem

norska krajina fjord

Bydlení u Kristiána má spoustu výhod, jednou z nich je, že mám přístup k rodilému mluvčímu v norštině. Už jsem zjistil, že nejlíp si do hlavy nabouchám slováčka tak, že je poslouchám a pak k nim v duchu přiřazuju jejich český význam. Bohužel doprovodná CDčka k učebnici norštiny obsahují takto namluvené pouze šest lekcí. No a jelikož jsem slovíčka do 14 lekce už zvládnul, poprosím Kristiána, či by mi namluvil i zbytek. A tak je mám, ještě k tomu přidávám nepravidelná slovesa a megabrainstorming může začít. Dobře se to doplňuje s celkem nudným malováním. Navíc jsem si slovíčka nafotil abych je měl u sebe i když nemám knížku, takže když nevím, šáhnu do kapsy, vytáhnu Telefon co je chytřejší než já a hned vím.

norska ucebnice slovicka

Děláme taky výlet po okolí, navštěvujem super rybářskou vesničku Sol a taky jeden z místních hřbitovů. Většina z nich má ve svém středu krásné dřevěné kostely. Ne však tento.

kostely-v-norsku

V devadesátých letech totiž ten místní lehl popelem při žhářských akcích místních satanistů. Norská blackmetalová scéna byla tehdy světově proslulá a její tvrdé jádro se motalo okolo skupiny Mayhem. Abyste si udělali lepší představu o tom, jací šílenci ji tvořili tak vězte že jeden zpěvák (s přezdívkou Dead) spáchal sebevraždu a baskytarista (Count Grishnack) zavraždil kytaristu (Euronymous). U soudu se pak hájil tím, že měl zato, že kdyby nezavraždil on jeho, udělá to on jemu.

Na albu de mysteriis dom sathanas můžete slyšet jak vraha, tak i jeho oběť. Bubeník kapely (Hellhammer) byl rodiči oběti požádán aby baskytarovou stopu odstranil a nechal jí nahrát někým jiným a přislíbil to udělat. Ovšem toto řekl po vydání alba: „Zdálo se mi nanejvýš patřičné nechat vraha i jeho oběť na nahrávce. Slíbil jsem stopu odstranit, ale nikdy jsem to neudělal“.

Tak takhle to tehdy bylo.

Mayhem se nedá moc poslouchat, co, ale pokud si chcete udělat představu jak zní ten nejlepší norskej blackmetal, můžete zkusit Emperor

Dny plynou a najednou se tu objevuje Sanny, Indonézan, který před lety přijel do Norska, aby tu pracoval jako zdravotní bratr. A kedže taky neměl úplně pořešené bydlení, bydlel tehdy skoro dva roky tady. Teď se přestěhoval do Osla a jen přijel na dvoudenní návštěvu.

Abych tu nebydlel úplně zadarmo, tak se dávám do vaření, což mě i baví. A nakupuju suroviny. Kua, tak drahý maso jako je tady jsem ještě nepotkal. 259 norskejch korun za kilo hovězího? Ale co bych pro skvělej guláš neudělal. Piva ale kupuju nealko, ty se daj cenově zvládnout (stejně jsou nebetyčně drahý). A navíc musíte dávat pozor abyste v dobré víře nekoupili tenhle fake!

norske-pivo-budweiser fake

 

Šmakáme si, jen Sannymu nějak nejedou knedlíky – no co, jeho smůla.

gulas-norske-jidlo

V pátek Kristiánovi oznamuju, že od neděle mluvíme jenom norsky. Už cítím že přichází čas ale vždy je to takové půl napůl (mix s angličtinou). Den oraz, v sobotu jen anglina a pak přichází ten den D, celý v norštině. Jasně že nemluvím jak rodilej Nor. ale začal jsem před 10 týdnama, neměl učitele, ani žádné předchozí znalosti norštiny (snad krom „skål“). Jen učebnici za pár stovek a odhodlání a vytrvalost tomu věnovat potřebný čas (4-6 hodin denně).

Čas plyne a je jasné, že zub musí ven a že včera bylo pozdě. Zjišťuju, že vytržení zubu v norsku stojí 860 NOK a cítím alespoň malé zadostiučinění, když už to všechno, že vytržení zubu je ten nejlevnější zákrok u zubaře. Nicméně při cenách letenek do Prahy si říkám, že je na čase udělat si výlet do rodné vlasti. Taky norština trochu upadá. Kristián stále přepíná do angličtiny, protože se potřebuje vykecat a norsky mu samozřejmě rozumím mnohem míň. A taky, jako by můj zájem o norštinu tak nějak opadal. Uvidíme, každopádně pokračuju ve studiu.

Kupuju letenku na středu, domlouvám se s Danielem, že jasně že přijedu hned příští pátek, však jsem koupil letenku nazpět s Wizzairem za celých 274 CZK, tak to přece nenechám propadnout. Domlouváme tedy, že příští sobotu v devět ráno sraz do práce.

A vyrážím na letiště v Oslu (mojeho spolehlivéh Toyotího oře tedy nechám v Norsku). Nasedám do letadla Norwegian směr Praha a užívám si let. Přistávám v Praze a jdu jen narychlo vyřešit jeden byznys do pankráckého Toweru. Vystoupim z metra a mám dojem, že jsem stále v Norsku. Velký Auto a za nim jachta.

yachta-norskoA frčim směr dom.

Autor: Ruben Lang

V pěti letech jsem se při letu z Prahy do Bukurešti zamiloval do létání a cestování. Od té doby jsem se neodmiloval.

Jeden komentář u “Z Prahy až za polární kruh IV část – osmička nepočká”

  1. Tak era levnejch letenek do Osla asi konci, pry se bude rusit Rygge. A vzhledem k tomu, ze ješte nejsou zimni letovy rady tak to treba není jen kachna. To asi poláci dolítali, hehe

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *