Jeden den v Paříži ii

trocaderoTrócadero – nějakej pomník pracujícímu lidu či co to je, nevím. Znám to z nějakýho filmu, ale krom toho že tam odtud je nejlepší pohled na Eiffelovku, nechává mě celý Trócadero úpně chladnym.

trocadero

Ještě nevím, že černoši se fotit nesměj, a hned mi jeden ukazuje sympatickýho fakáče. Asi ho doma špatně vychovali. Co už, mám aspoň zajímavou fotku, třeba jí jednou prodám za velký prachy!

parizsky motherfucker

Trócadero tedy nechávám Trócaderem a frčím k Eiffelovce na druhý břeh Seiny. Na mostě si ale celý rozradostněný fotím jeden černošskej pár, asi 5 fotek. Nátáčí je totiž do televize, tak mám takovej dojem že to bude bezpečný. A bylo, jsem živej a píšu.

DSC_3124

U Eiffelovky hned několik osudových setkání. Předně potkávám Pepka Námořníka se samopalem a ve vojenské uniformě.

vojenska hlidka u eiffelovky

Vlastně už si ani nepamatuju, co původní Pepek dělal, ale myslím, že takový nabušený voják to nebyl. Samozřejmě mi to nedá s ním neprohodit pár slov a zjistit jestli je živý. Téma? Zda je v Paříži opravdu tak nebezpečno že tam musí chodit vejenské hlídky. Pepek je opravdový, odpovídá mi, ale jen nějaké obecné fráze, že jsou jen u turisticky nejatraktivnějších míst a tak. Má pravdu, ten den potkávám takových hlídek ještě asi 5.

Dalším setkáním jsou jisté dvě Slovenské slečny, kdy jedna je fotografka a tu druhou se snaží vyfotit ve skoku. A ne že by jim to šlo:)

slovenky v parizi

Ale evidentně je to tu oblíbená kratochvíle

oblibena kratochvile mladych

Číst dále…

Autor: Ruben Lang

V pěti letech jsem se při letu z Prahy do Bukurešti zamiloval do létání a cestování. Od té doby jsem se neodmiloval.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *