Trócadero – nějakej pomník pracujícímu lidu či co to je, nevím. Znám to z nějakýho filmu, ale krom toho že tam odtud je nejlepší pohled na Eiffelovku, nechává mě celý Trócadero úpně chladnym.
Akce, která by vás mohla zajímat
Ještě nevím, že černoši se fotit nesměj, a hned mi jeden ukazuje sympatickýho fakáče. Asi ho doma špatně vychovali. Co už, mám aspoň zajímavou fotku, třeba jí jednou prodám za velký prachy!
Trócadero tedy nechávám Trócaderem a frčím k Eiffelovce na druhý břeh Seiny. Na mostě si ale celý rozradostněný fotím jeden černošskej pár, asi 5 fotek. Nátáčí je totiž do televize, tak mám takovej dojem že to bude bezpečný. A bylo, jsem živej a píšu.
U Eiffelovky hned několik osudových setkání. Předně potkávám Pepka Námořníka se samopalem a ve vojenské uniformě.
Vlastně už si ani nepamatuju, co původní Pepek dělal, ale myslím, že takový nabušený voják to nebyl. Samozřejmě mi to nedá s ním neprohodit pár slov a zjistit jestli je živý. Téma? Zda je v Paříži opravdu tak nebezpečno že tam musí chodit vejenské hlídky. Pepek je opravdový, odpovídá mi, ale jen nějaké obecné fráze, že jsou jen u turisticky nejatraktivnějších míst a tak. Má pravdu, ten den potkávám takových hlídek ještě asi 5.
Dalším setkáním jsou jisté dvě Slovenské slečny, kdy jedna je fotografka a tu druhou se snaží vyfotit ve skoku. A ne že by jim to šlo:)
Ale evidentně je to tu oblíbená kratochvíle
