Jeden den v Paříži xii

Zatáčím za roh, kde už je Centre a nedá mi to nevyfotit mástní Gangstas.

parizsti gangsteri

gangstas v parizi

Akce, která by vás mohla zajímat

Expedice Island a Faerské Ostrovy 2020

A samozřejmě místní kolorit.

parizsky kolorit

kolorit parize

Tohle je teda to slavné Centre George Pompidou. Muzeum moderního umění, ale..

centre feorge pompidou

mám hlad a na umění pro teď házím kašlíka (ale i když byste neměli vy náladu když tam budete, rozhodně zajeďte nahoru, je tam super výhled!). A jeden z těch steků se za chvíli octne v mých útrobách. Teda kecám, už tam dávno byl a řekl bych že už je i venku..ale to je příliš filozofie na předvánoční odpoledne. Ale až tam budu příšte, dám si normální steak a ne tenhle zmixovanej, vypadal na obrázku totiž bohužl líp než chutnal)

stake in paris

Padám pryč a mířím směr Montmartre, moje oblíbené Pařížské místo. A koukám že se už stmívá, no jo, čas letí, ale odpolední oběd byl fajn. Trochu se motám v oblasti těchto dvou vítězných oblouků

jeden z viteznach parizskych oblouku

a netrvá dlouho a jsem u nádraží Gare du Nord. Gare du Nord je krásná budova, která by se z fleku mohla stát v Čechách muzeem a byla by jedním z nejhezčích muzeí. Navíc, Gare du Nord vede dvojí život. Jeden na povrchu a druhý v útrobách. Je to mimo jiné obrovský dopravní uzel asi 10 tras metra (navíc propojený s dalšíma dvěma stanicema) a také tam má zastávku RER co jede na CDG (Letiště Charlese de Gaulla). Na vnitřní život stanice však nemám náladu, přece jen to není nejbezpečnější místo. Na rozdíl od povrchu, kde je co chvíli to policajt. Obvykle teda ale dopraváci co pořád něco řešej.

polisi v parizi

A je to tu zas, málem jsem mrtvola. Jdu, za mnou slyším nějakou párovou šarvátku, otočím se a je to situace jak slečna svýho přítele, který jí chce chytnout, odstrkuje. Cvakám.

mlady parek pri gare du nord

Ale udělám jen pár kroků a slyším, HEY,!! Tys mě fotil? Tak se otočím, dělám sprostýho turistu a anglicky odpovídám, že nevím (tfuj, jsem já to ale lhář), že fotím spoustu věcí. Poté co týpek zjistí že nejsem Francouz se zklidní (i když netuším či to jestli jsem či nejsem Frantík vlastně dělá nějakej rozdíl). Nicméně to focení budu asi fakt muset omezit, právě tady totiž někdo kdo kolem mě prochází říká jen tak, jak to procedí mezi zuby „bejt tebou bych tady nefotil“.

Číst dále…

Autor: Ruben Lang

V pěti letech jsem se při letu z Prahy do Bukurešti zamiloval do létání a cestování. Od té doby jsem se neodmiloval.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *